Obec Jilem

Oficiální stránky obce


Historie obce Jilem

Název obce

Jméno obce vzniklo od druhu stromu Jilm (staročesky Jilem). Obec se do roku 1447 jmenovala Jilem, později od roku 1618 Jelmo.

obec

Názvy obce v pramenech:

1358 villam dictam Gylem, 1378 Villam Gylem, 1489 villam Gilm, 1447 villam Gilem, 1678 a 1720 Gelmo, 1751 Jelmo, 1871 Jelmo, Jilmo 1924 Jilem.

Názvy tratí podle indikační skicy

K Bukovici, K dvorským hranicím, K Německejm, K Nuzovu, K řekám, K vinohradům, K vosiku, Na zahradách, U studenského, Za Duškovýma.

Pečeť

Obecní pečeť z konce 18.stol. o průměru 24mm má v pečetním poli zobrazen květ, nápis kapitálou v opise zní: GELMO

Historický vývoj

Ves náležela původně pánům z Hradce a poprvé se připomíná v písemných pramenech roku 1358, když Mikuláš Kadolt z Hradce prodal ves Děpoldovi z Jilma. Vdova po Ješkovi z Jelma Kateřina prodala r. 1387 Jilem Peškovi z Kunějova. Stateček pak držel Jan z Jilma, který jej r. 1409 prodal Přibíkovi z Palupína, který přijal na spolek na Jilem Václava Kadalici. Mikuláš z Palupína pak vložil r. 1447 Jilem se dvorem Václavovi ze Studené. Od Studené byl Jilem na čas odloučen r. 1558, když Jan Studenský ze Studené prodal ves Janu Babkovi z Meziříčka. Od Ondřeje Babky z Meziříčka koupil ves Jilem s Meziříčkem majitel Telče Adam II. z Hradce r. 1593. Koncem 16. stol. byla tak ves již součástí telčského panství. Součástí studenského panství byla až do roku 1849. Podlé lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Jilmu 21 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 19 a 2 zpustly. Do r. 1671 se podařilo znovu osadit 1 usedlost. Ve vsi byli ze starých usedlíků 4 pololáníci, 11 čtvrtláníků, a 4 domkáři s půdou, nový usedlý byl čtvrtláník. Podle Tereziánského katastru moravského bylo na rustikálu v Jilmu 439 měř. orné půdy, 3 měř. zahrad, 53 měř. lad, 32,2 měř. pustin a 59,4 měř. pastvin. Z luk bylo ročně 28 a čtvrt fůry sena, les měl 26 měř., z rybníků bylo 36 kop štik. Ve vsi bylo 14 sedláků, kteří robotovali se 2 voly 6 dnů, 1 čtvrtláník se 2 voly 3 dny a 3 chalupníci s 1 pěším 2 dny v týdnu. Podle vceňovacího operátu žilo r. 1843 v Jilmu 300 obyvatel, z toho 131 mužů a 169 žen ve 36 domech a 64 domácnostech. Z nich se živilo 20 zemědělstvím, 4 živnostmi, vedle 40 nádeníků. Ve vsi bylo 6 láníků se 36 až 93 jitry půdy, 6 pololáníků s 28, až 34 jitry, 6 čtvrtláníků s 18 až 24 jitry, 2 osminíci s 16 až 17 jitry a 14 domkářů bez půdy. Chovalo se zde 54 volů a 57 krav. Průměrný stav dobytka u větších usedlostí byl 4 voli, 3 krávy, 2 kusy mladého dobytka, 3 ovce a 2 vepři. Desátky se odváděly panství Studená. Z Jilmu se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče a středeční a sobotní do Jindřichova Hradce. Nebyl zde ani jeden dům pojištěný proti ohni. Z uvedených živností zde byli 2 krejčí, 1 kovář a 1 pohodný.

rybník

Správní začlenění obce od r. 1850

Do r. 1849 byl Jilem součástí panství Studená v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhal politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byl v letech 1855 až 1868 podřízen okresnímu úřadu v Telči. Když byly r. 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátil se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích a v soudnictví pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v květnu 1945 náležely pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči součástí správního okresu Dačice zůstal i po územní reorganizaci r. 1949 a v jeho rámci patřil i pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině r. 1960 byl připojen s moravskými obcemi pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj až do zrušení Okresního úřadu V Jindřichově Hradci kolem roku 2002. V roce 1980 byl Jilem připojen pod Městský úřad v Jindřichově Hradci v samosprávném Jihočeském kraji. V soudnictví náležela obec do poloviny r. 1960 pod Okresní soud v Dačicích, poté pod Okresní soud v Jindřichově Hradci.

Statistika počtu domů a obyvatel

V r. 1880 měla obec 39 domů a 283 obyvatel, r. 1900 40 domů a 256 obyvatel, r. 1921 42 domů a 250 obyvatel, r. 1930 43 domů a 248 obyvatel, r. 1947 45 domů a 191 obyvatel, r. 1950 43 domů a 188 obyvatel, r. 1970 40 domů a 152 obyvatel, r. 1982 40 domů a 139 obyvatel

Vývoj obce do konce 20. století

Ve 2. polovině 19. a 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V r. 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 435 ha. Živnosti r. 1911: 1 bednář, 1 hostinský, 1 kovář a podkovář, 1 mlynář, 1 obchodník s kůžemi.V obci byl r. 1880 založen Rolnický lihovar, po zániku r. 1883 vznikl r. 1902 Družstevní rolnický lihovar. R. 1924: Rolnický lihovar v Jilmě, zaps. spol. s.r.o., živnosti: 1 bednář, 1 hostinský, 1 kolář, 1 mlynář, 21 hosp. rolníků. Na Dvoreckém potoce samota Vackův mlýn. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno r. 1936. JZD vzniklo r. 1957, a v r. 1978 bylo sloučeno do JZD Svornost Studená. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství a masný průmysl ve Studené, v obci opravárenská dílna. Po r. 1945 postaveno: budova obec. úřadu, areál JZD, bytovky, přestavba školky na kulturní dům.

lihovar

Spolky

V obci působily: Dobrovolný hasičský spolek (1905), Družstvo malorolníků a domkařů (1921). Nyní: sbor dobrovolných hasičů.

Škola

Obec byla původně přiškolena do Studené, odkud byla vyškolena r. 1908, když si zřídila vlastní školu nákladem 23 000 K. Jednotřídní škola byla zrušena již v r. 1949 a žactvo převedeno do školy ve Studené.

Památky a pamětihodnosti obce

V obci historická sýpka u domu čp. 13, v okolí boží muka, pomník padlým v 1. sv. válce z r. 1921. Pozemkové knihy od r. 1954 v MZA Brno, matriky od r. 1706 v SOA Třeboň, urbář z r. 1577 tamtéž.


OBECNÍ ÚŘAD

Obecní úřad
Jilem 23
378 53 Strmilov

Tel.: +420 384 490 379
Fax.: +420 384 490 150
Mail: obecjilem@centrum.cz
Web: www.obecjilem.cz

Pondělí: 17:00h - 19:00h

OBECNÍ ROZHLAS

KDE NÁS NAJDETE

POČASÍ

ODKAZY

 
 

©2010 Martin Pitřík | XHTML | CSS | SEO | RS OBCE 1.2 | Magazín nejen o PC