Obec Jilem

Nacházíte se v: Obecní úřad / Historie obce

Historie obce Jilem

Název obce

Jméno obce vzniklo od druhu stromu Jilm (staročesky Jilem). Obec se do roku 1447 jmenovala Jilem, později od roku 1618 Jelmo.

Názvy obce v pramenech:

1358 villam dictam Gylem, 1378 Villam Gylem, 1489 villam Gilm, 1447 villam Gilem, 1678 a 1720 Gelmo, 1751 Jelmo, 1871 Jelmo, Jilmo 1924 Jilem.

Názvy tratí podle indikační skicy:

K Bukovici, K dvorským hranicím, K Německejm, K Nuzovu, K řekám, K vinohradům, K vosiku, Na zahradách, U studenského, Za Duškovýma.

Pečeť

Obecní pečeť z konce 18. století o průměru 24mm má v pečetním poli zobrazen květ, nápis kapitálou v opise zní: GELMO.

Historický vývoj

Ves náležela původně pánům z Hradce a poprvé se připomíná v písemných pramenech roku 1358, když Mikuláš Kadolt z Hradce prodal ves Děpoldovi z Jilma. Vdova po Ješkovi z Jelma Kateřina prodala roku 1387 Jilem Peškovi z Kunějova. Stateček pak držel Jan z Jilma, který jej roku 1409 prodal Přibíkovi z Palupína, který přijal na spolek na Jilem Václava Kadalici. Mikuláš z Palupína pak vložil roku 1447 Jilem se dvorem Václavovi ze Studené. Od Studené byl Jilem na čas odloučen roku 1558, když Jan Studenský ze Studené prodal ves Janu Babkovi z Meziříčka. Od Ondřeje Babky z Meziříčka koupil ves Jilem s Meziříčkem majitel Telče Adam II. z Hradce roku 1593. Koncem 16. století byla tak ves již součástí telčského panství. Součástí studenského panství byla až do roku 1849.

Podlé lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Jilmu 21 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 19 a 2 zpustly. Do roku 1671 se podařilo znovu osadit 1 usedlost. Ve vsi byli ze starých usedlíků 4 pololáníci, 11 čtvrtláníků a 4 domkáři s půdou, nový usedlý byl čtvrtláník.

Podle Tereziánského katastru moravského bylo na rustikálu v Jilmu 439 měř. orné půdy, 3 měř. zahrad, 53 měř. lad, 32,2 měř. pustin a 59,4 měř. pastvin. Z luk bylo ročně 28 a čtvrt fůry sena, les měl 26 měř., z rybníků bylo 36 kop štik. Ve vsi bylo 14 sedláků, kteří robotovali se 2 voly 6 dnů, 1 čtvrtláník se 2 voly 3 dny a 3 chalupníci s 1 pěším 2 dny v týdnu.

Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Jilmu 300 obyvatel, z toho 131 mužů a 169 žen ve 36 domech a 64 domácnostech. Z nich se živilo 20 zemědělstvím, 4 živnostmi, vedle 40 nádeníků. Ve vsi bylo 6 láníků se 36 až 93 jitry půdy, 6 pololáníků s 28, až 34 jitry, 6 čtvrtláníků s 18 až 24 jitry, 2 osminíci s 16 až 17 jitry a 14 domkářů bez půdy. Chovalo se zde 54 volů a 57 krav. Průměrný stav dobytka u větších usedlostí byl 4 voli, 3 krávy, 2 kusy mladého dobytka, 3 ovce a 2 vepři. Desátky se odváděly panství Studená. Z Jilmu se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče a středeční a sobotní do Jindřichova Hradce. Nebyl zde ani jeden dům pojištěný proti ohni. Z uvedených živností zde byli 2 krejčí, 1 kovář a 1 pohodný.

Správní začlenění obce od roku 1850

Do roku 1849 byl Jilem součástí panství Studená v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhal politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byl v letech 1855 až 1868 podřízen okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátil se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích a v soudnictví pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v květnu 1945 náležely pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči součástí správního okresu Dačice zůstal i po územní reorganizaci roku 1949 a v jeho rámci patřil i pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině r. 1960 byl připojen s moravskými obcemi pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj až do zrušení Okresního úřadu V Jindřichově Hradci kolem roku 2002. V roce 1980 byl Jilem připojen pod Městský úřad v Jindřichově Hradci v samosprávném Jihočeském kraji. V soudnictví náležela obec do poloviny r. 1960 pod Okresní soud v Dačicích, poté pod Okresní soud v Jindřichově Hradci.

Statistika počtu domů a obyvatel

V roce 1880 měla obec 39 domů a 283 obyvatel, roku 1900 40 domů a 256 obyvatel, roku 1921 42 domů a 250 obyvatel, roku 1930 43 domů a 248 obyvatel, roku 1947 45 domů a 191 obyvatel, roku 1950 43 domů a 188 obyvatel, roku 1970 40 domů a 152 obyvatel, roku 1982 40 domů a 139 obyvatel.

Vývoj obce do konce 20. století

Ve 2. polovině 19. a 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 435 ha.

Živnosti roku 1911: 1 bednář, 1 hostinský, 1 kovář a podkovář, 1 mlynář, 1 obchodník s kůžemi. V obci byl roku 1880 založen Rolnický lihovar, po zániku roku 1883 vznikl v roce 1902 Družstevní rolnický lihovar. Roku 1924: Rolnický lihovar v Jilmě, zaps. spol. s.r.o., živnosti: 1 bednář, 1 hostinský, 1 kolář, 1 mlynář, 21 hospodářských rolníků. Na Dvoreckém potoce samota Vackův mlýn.

Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1936. JZD vzniklo v roce 1957, a v roku 1978 bylo sloučeno do JZD Svornost Studená. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství a masný průmysl ve Studené, v obci opravárenská dílna. Po roce 1945 postaveno: budova obec. úřadu, areál JZD, bytovky, přestavba školky na kulturní dům.

Spolky

V obci působily: Dobrovolný hasičský spolek (1905), Družstvo malorolníků a domkařů (1921). Nyní: sbor dobrovolných hasičů.

Škola

Obec byla původně přiškolena do Studené, odkud byla vyškolena roku 1908, když si zřídila vlastní školu nákladem 23 000 K. Jednotřídní škola byla zrušena již v roce 1949 a žactvo převedeno do školy ve Studené.

Památky a pamětihodnosti obce

V obci historická sýpka u domu čp. 13, v okolí boží muka, pomník padlým v 1. světové válce z roku 1921. Pozemkové knihy od roku 1954 v MZA Brno, matriky od roku 1706 v SOA Třeboň, urbář z roku 1577 tamtéž.